Obsah:
Editorial
Aktuality
Vegetace jako prvek kulturního prostředí
Soužití vegetace a památek
Pnoucí dřeviny – součást památkových objektů?
Vliv vegetace na stabilitu budov
Zelené fasády 19. a 20. století a jejich památková obnova
Zkušenosti s popínavou zelení na památkových objektech
Zeleň na památkách
Anotace:
Další letošní číslo Zpravodaje STOP je věnováno soužití památkových objektů (především stavebních památek a sochařských děl) se živými rostlinami. Setkáme-li se se spojením slov památky a rostliny, zpravidla se nám vybaví především zámecké parky a zahrady. Existuje však i řada případů, kdy jsou památkové objekty s vegetací v kontaktu daleko „intimnějším“. Jedním z takových případů jsou rostliny pnoucí se po fasádě, jiným drobné traviny tvořící kryt koruny zdiva, dalším mechy a lišejníky porůstající kamenný pomník. Je zřejmé, že ne vždy je soužití rostlin s hmotou památky bez problémů, či dokonce chtěné, žádoucí. Mohutný strom rostoucí v blízkosti budovy může fungovat jako výkonné vodní čerpadlo podporující vysychání stavby, nebo naopak vyvolávající poruchy podloží a tím způsobující i nebezpečí pro statiku objektu. Klasickým, často diskutovaným příkladem, jsou popínavé rostliny na fasádě – škodí nebo prospívají?
Mnohdy je existence živých rostlin na památce důsledkem zanedbané údržby a je zcela zřejmé, že její odstranění je v souladu se snahou památku zachovat. Jindy jsou rostliny součástí záměru autora (architekta apod.) a je nutno zvážit, jaké úpravy je třeba provést, aby byl stav památky vrácen co nejblíže původnímu záměru.
Zcela samostatným problémem jsou soubory kamenosochařských děl, trvale umístěné v zalesněném terénu, tak, jak je známe z Betlému u Kuksu (soubor děl M. B. Brauna a jeho dílny) nebo z okolí Liběchova (sochy a reliéfy V. Levého). Tato umělecká díla byla již samotnými autory koncipována v jednotě s tehdy existující vegetací, jejíž působení však dnes podstatně přispívá k degradaci kamene, jak je zřejmé např. z některých příspěvků ve starších číslech Zpravodaje STOP, věnovaných těmto souborům.
Z praxe jistě známe řadu příkladů, kdy je třeba rozhodnout, zda existující rostliny v kontaktu s památkou zachováme nebo odstraníme. Správné rozhodnutí vyžaduje, podobně jako v jiných případech, dostatek odborných znalostí i praktických zkušeností. Obvykle je vhodné konkrétní problém předem konzultovat se specialistou na danou skupinu rostlin, často je potom třeba hledat vhodný kompromis mezi požadavky živých organismů a materiálem památky. Zalévání travin či květin, jimiž je osázen prostor mezi náhrobky, prospívá rostlinám, může však výrazně ohrozit „kondici“ kamene náhrobků. Pod vysokými stromy v parku či na hřbitově, na nichž hnízdí např. havrani, můžeme hledat příjemný stín, můžeme se zde však setkat i s ne zcela příjemným produktem trávícího ústrojí hnízdících ptáků. Ten, kdo viděl stav kamenného pomníku či náhrobku pod takovýmto stromem, ví, o čem je řeč.
Existuje, bohužel, jen velmi málo odborníků specialistů na uvedenou problematiku, která je typickým příkladem vyžadujícím mezioborovou spolupráci. V tomto čísle Zpravodaje jsme se pokusili shromáždit některé základní informace, která by umožnili čtenáři získat určitý přehled v dané problematice. Jednotlivé příspěvky vycházejí z referátů, které zazněly na semináři, jenž na téma památky a vegetace zorganizovala společnost STOP v roce 2001 i z dodatečných příspěvků. Všem autorům, kteří se na tomto čísle podíleli, děkujeme.
Protože jsme si vědomi složitosti i významu uvedené problematiky, předpokládáme, že se k ní budeme vracet i v budoucnosti. Velice rádi se zúčastníme případných experimentů, které by pomohly ověřit, jak rostliny ovlivňují podmínky, jimž jsou památkové objekty vystaveny. Experiment s tzv. zelenými korunami zdiva na hradební zdi Křivoklát jsme začali sledovat už v roce 1999. Rádi bychom se věnovali i sledování vlivu popínavých rostlin na životnost fasády konkrétního objektu. Protože tento typ experimentu představuje dlouhodobý úkol daný životním cyklem rostlin, který nelze urychlit, velice rádi budeme shromažďovat i praktické zkušenosti o působení vegetace na současné, reálné památkové objekty. Po souborném zpracování s výsledky seznámíme veřejnost na některém z příštích odborných setkání (seminářů či workshopů), organizovaných naší společností. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 60 |
