Obsah:
Editorial
Povrchové úpravy kamenosochařských výtvarných děl
Barevné povrchy soch a architektonických kamenných prvků
Barva v architektuře a sochařství. Zdroje a umělecké prostředky
K nátěrům kamene ve vztahu k jeho barevnosti
Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene
Technologie barevných úprav kamene
Přírodovědný průzkum povrchových úprav kamene
Kámen v architektuře – poznámky z praxe Anotace:
Zatímco u dřevěných soch je barevná úprava povrchu dodnes běžná a barevnost fasád zažívá oproti šedivosti či jakési „neutrální okrovosti“ dob nedávno minulých svoji renesanci (někdy až přehnanou), u kamene je „zažitý“ vzhled obvykle označovaný jako přirozený či přírodní – tedy barevně neupravený. Naznačuje to, jakoby naopak barevný povrch kamenných prvků bylo něco nepřirozeného. Snad s výjimkou barevných retuší nově vložených částí, jejichž cílem je potlačit výrazné rozdíly v barvě nové a staré hmoty. Přitom je známo, že v historii byl kámen opatřován barevnou úpravou přinejmenším stejně často jako dřevo. Dokonce i ona ochranná funkce nátěru, běžná u dřeva, byla jedním z cílů barvených vrstev na kameni (i když z pohledu dnešních znalostí je někdy poněkud sporná). Vývoj názorů na kamenné památky se v tomto bodě ubíral jiným směrem, než u dřevěných objektů. Většina barevných úprav pískovcových, opukových, mramorových apod. povrchů vzala v minulosti za své, a to právě s racionálním odůvodněním, že se tím snižuje riziko poškození kamene vodou pronikající za barevnou vrstvu. A tak dnes např. barevná úprava kamenného soklu u historického paláce může vyvolat bouřlivou odezvu a nařčení projektanta ze zničení krásné struktury přírodního materiálu. Ani památková péče, a bohužel ani technologové dnes nemají jasnou a ucelenou představu o tom, jak problém barevnosti kamenných prvků architektury, soch a reliéfů řešit. Obvyklé tvrzení, že každý případ je individuální a je tak k němu třeba přistupovat, je sice pravdivé, ale do jisté míry „mlžící“. Často se za ním skrývá i určitá bezradnost.
Protože jsme si vědomi tohoto problému, zorganizovali jsme v minulých letech dva semináře a pro letošní rok uvažujeme o uspořádání pracovního setkání na zmíněné téma. Sborníky ze seminářů, které zde přednesené texty obsahovaly, byly dostupné prakticky výhradně účastníkům, proto vybrané příspěvky přetiskujeme v tomto čísle Zpravodaje STOP ve snaze dát i dalším zájemcům možnost se s nimi seznámit. Věříme, že i tímto způsobem diskusi na téma barevnosti kamene podpoříme. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 56 Zpravodaj STOP je vydán za podpory Ministerstva kultury České republiky |
