Obsah:
Editorial
Obecné zásady lepení
Disperzní lepidla a disperzní lepivé tmely
Klihy, želatiny a rostlinné gumy
Škrobová a dextrinová lepidla
Deriváty celulózy
Nenasycené polyestery a epoxidové pryskyřice
Kaučuková, tavná a kyanoakrylátová lepidla
Silikonová lepidla a tmely Anotace:
Mezi časté konzervátorské či restaurátorské zásahy patří vedle čistění i lepení. Tento typ spojování má velice starou historii. Vedle přírodních lepidel – rostlinných slizů a gum, přes krev, vaječný bílek či asfalt, se postupně člověk naučil vyrábět další adheziva – nejdříve jako deriváty přírodních látek (celulózy, přírodního kaučuku apod.), později i zcela syntetické materiály. S rozšiřujícím se sortimentem lepidel se postupně některá adheziva „specializovala“ – na lepení dřeva, papíru, kamene a jiné materiály. Některá lepidla zažila jen „krátkou dobu slávy“, jiná jsou dodnes používána na různých místech světa po řadu staletí. Některá jsou tak rozšířená, že jejich původně specifický název přešel do obecného jazyka jako technický termín. Takovým příkladem je klíh a od něj odvozené sloveso klížit.
Současná nabídka lepidel je daleko širší, než většina běžných uživatelů dokáže svými znalostmi či zkušenostmi obsáhnout. Jednotlivá adheziva se liší nejen kvalitou spoje (pevností, barvou apod.), ale i způsobem zpracování, životností a v praxi památkové péče samozřejmě i odstranitelností – reversibilitou. Přitom je třeba si uvědomit, že „rozlepení“, tedy uvolnění spoje, ještě neznamená, že je lepidlo odstranitelné a lepení zcela reversibilní.
Dobrá znalost chemické podstaty lepidla, způsobu vzniku spoje a jeho dalších vlastností umožňuje zvolit pro konkrétní případ takové adhezivo, jež v maximální míře splňuje požadavky na daný spoj kladené a přitom je dostatečně šetrné k lepenému materiálu.
Existuje jen málo lepidel vyráběných s ohledem na požadavky památkové péče, o to větší pozornost je nutné věnovat výběru lepidla pro konkrétní situaci.
Toto číslo Zpravodaje shrnuje teoretické příspěvky ze semináře, který pořádala společnost STOP v květnu letošního roku. Protože počet sborníků semináře je vždy omezen podle počtu účastníků, rozhodli jsme se uspokojit zájem o informace, které zde zazněly, právě tímto číslem Zpravodaje STOP. V příštím čísle Zpravodaje STOP budou otištěny praktické zkušenosti s využíváním lepidel při konzervaci či restaurování vybraných materiálů či konkrétních památek. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 52 Zpravodaj STOP je vydán za podpory Ministerstva kultury České republiky |
