Obsah:
Editorial
K tématu
Problém vlhkosti v památkách
Zdroje vody ve stavebních památkách
Fyzikální a chemická koroze stavebních materiálů
Průzkumy staveb z hlediska vlhkosti
Sanace zdiva proti vlhkosti
Odsolování zdiva stavebních objektů
Rozhovor s Pavlem Váchou, Stavební chemie, a.s.
Anotace:
Voda je jedním z nutných předpokladů existence života, jaký známe na naší planetě. S vodou, resp. jejím pohybem či změnou stavu, je spojen i vznik řady velice významných hornin. Tyto tzv. sedimenty – usazeniny – vznikaly (a stále vznikají) např. ukládáním drobných částeček, zrn, úlomků apod. zpravidla v prostředí moří a oceánů, kam byly transportovány řekami z pevniny. Jiná skupina sedimentárních hornin má původ ve zbytcích schránek drobných vodních organismů; dodnes jsou zachovány jejich drobné úlomky i celé „skořápky“ v řadě hornin.
Voda se ale zároveň podílí i na rozrušování skal. Již na základní škole jsme se učili, jak „mráz, voda a slunce trhají kámen“. Bohužel, chovají se stejně ke skalám v přírodě i k materiálům, z nichž člověk vytvořil svá obydlí, kostely či paláce. Nezbývá než se s existencí vody a její činností smířit, nemůžeme však nečinně přihlížet k působení vody všude.
Jednou z oblastí, kde je užitečné se snažit vliv vody omezit, je ochrana staveb a platí to nejen pro objekty památkové. Stejně jako v přírodních materiálech, tak i v uměle vyrobených stavivech a z nich postavených konstrukcích může být voda příčinou řady poruch a poškození. S činností vody jsou spojena především škodlivá působení vodorozpustných solí, zmíněná mrazová poškození, degradace vyvolané působením živých organismů, ale i napadení exhaláty ze vzduchu či rozpouštění a odplavování některých součástí stavebních materiálů.
Při hledání způsobů ochrany před nežádoucím působením vody je třeba vždy hledat kompromisní postupy, které sníží množství vody v konstrukci stavby na takovou míru, při níž je její negativní působení dostatečně malé a případné doprovodné nežádoucí důsledky minimální. Takovým příkladem mohou být středověké sklepy s opukovými stěnami, klenebními žebry apod. Přesušení nebo náhlý pokles obsahu vlhkosti v opuce může vést ke stejně vážným poruchám jako její opakované vysoušení a opětné vlhnutí či působení mrazu nebo solí.
„Souboj“ s vlhkostí ve stavbách není záležitostí dnešní. Člověk velice brzy poznal, že přílišná vlhkost ve zdivu nejen znepříjemňuje obývání takovýchto staveb, ale představuje i vážné nebezpečí pro stavbu samu. Existuje řada způsobů, metod i prostředků, jak působení vody ve stavebních objektech omezit. Důkazem toho, že nejsou vždy dostatečně účinné, jsou nejrůznější tajemná zařízení využívající zemské síly, která, instalována např. do proutěných košíků, mají vodu ze zdiva „vypudit“. Nechci tato zařízení všeobecně zesměšňovat, avšak zkušenosti ukazují, že jejich účinnost není o nic vyšší, než účinnost „standardních“ postupů. Mnohdy se jejich aplikace zdá být spíše jakýmsi příspěvkem či dlouhodobou bezúročnou půjčkou do pokladny prodávající firmy než skutečným obchodem, kdy zákazník za vynaložené peníze dostane zboží s jistou zárukou na jeho funkci.
Toto číslo Zpravodaje je věnováno právě otázkám vlhkosti ve stavbách a možnostem, jak její množství upravit na optimální míru. Popisované metody a postupy nejsou tak efektní jako výše uvedená tajemná zařízení, jejich princip je však pochopitelnější a snad proto i důvěryhodnější. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 47 |
