Obsah:
Editorial
Románský cement – zapomenutý historický stavební materiál
Výroba, zpracování, složení a hydratace Románského cementu
Mikrostruktura a vlastnosti malt z Románského cementu.
Srovnání technických parametrů malt s RC a s jinými pojivy
Degradace malt z RC působením síranu sodného
Vlastnosti směsných malt z RC a vápenného hydrátu.
Restaurování fasád na bázi technologií s RC
Praktické zkušenosti s restaurováním fasád s prvky RC
Formy a formování Románského cementu Anotace:
Toto číslo Zpravodaje STOP je věnované významnému historickému stavebnímu pojivu přelomu 19. a 20. století – Románskému cementu. V uvedené časové periodě bylo toto hydraulické pojivo malt, štuků atd. používané nejen v Evropě, ale i v zámoří. Po 1. světové válce bylo ze stavebnictví vytlačeno portlandským cementem, jehož výroba je v současnosti naprosto převažující. Románský cement tvoří jakýsi přechod mezi ním a hydraulickým vápnem co do výběru surovin, teploty zpracování i výsledných vlastností (především pevnosti malt z uvedených pojiv připravených). Přesto, že jako stavební pojivo v minulých cca 80 letech (a zcela jistě po druhé světové válce) z našich staveb prakticky zcela vymizel, jakási povědomost o trvanlivosti a odolnosti malt a štuků z něho připravených přežívala. Jako materiál zachovalých výtvarných prvků fasád apod. byl po celou uvedenou dobu označován jako „kufštajn“ či „kufstein“, aniž by bylo často rozuměno, o jaký konkrétní typ pojiva se jedná.
Díky putování řemeslníků (především zedníků) mezi jednotlivými zeměmi Rakousko?Uherska se rozšířily znalosti o vlastnostech a možnostech použití Románského cementu prakticky po celém území tohoto soustátí i v sousedních zemích. Najdeme tak fasády staveb z tohoto období s architektonickými prvky pojenými Románským cementem stejně ve Vídni, jako v Praze, Brně, Budapešti i v řadě dalších měst střední či východní Evropy.
Protože řada uvedených staveb je dnes považována za součást kulturního dědictví těchto zemí, objevuje se otázka, jak uvedený materiál opravovat, konzervovat či nahradit chybějící nebo poškozené části. To vyvolalo potřebu poznání jeho základních vlastností, možností identifikace a především možností výroby a zpracování vhodného pojiva obdobných vlastností. Podstatná část práce v této oblasti byla udělána při řešení evropského projektu ROCEM, na nějž navazuje právě probíhající projekt ROCARE. Ale laboratorní výzkumy i praktické ověřování samozřejmě probíhají i na dalších pracovištích, jež se zmíněných projektů z různých důvodů neúčastnila.
Texty otištěné v tomto čísle částečně vycházejí z příspěvků, které zazněly na letošním semináři věnovaném Románskému cementu, jsou však doplněny o další výsledky laboratorního ověřování některých vlastností malt, obsahujících Románský cement jako pojivo. Autor anotace: Petr Kotlík, předseda STOP Počet stran: 60 Zpravodaj STOP je vydán za podpory Ministerstva kultury České republiky |
