Autor: Jan Vinař Obsah:
Předmluva
Nosné konstrukce historických staveb a statika
Opravy nosných konstrukcí
Poruchy dřevěných konstrukcí
Opravy krovů
Konstrukční principy a opravy hrázděných staveb
Konstrukce a opravy zvonových stolic
Poruchy a opravy zděných konstrukcí
Klenba jako konstrukce
Zděné konstrukce vystavené vnějším vlivům
Opravy a konzervace zdiva zřícenin
Literatura Anotace:
Nosné konstrukce tvoří většinu materiálu stavby – tedy její hmotnou podstatu, a pokud jsou autentické, jsou jednou z hlavních součástí její památkové hodnoty. Je nutné chránit nejenom uměleckořemeslné prvky, architektonické detaily, fasádu, dispozici, ale i nosné konstrukce památkového objektu. Důvodem není jen romantická snaha o zachování stavby jako přímého svědka minulosti, včetně patiny dokládající její stáří, ale především velmi významná vypovídací schopnost každé součásti stavby. Omítky, spárování, stavební spáry, trhliny a jiné poruchy, vazba zdiva, materiál jsou doklady stavební historie objektu, ze kterých poučený a vnímavý pozorovatel vyčte celou řadu informací. K exaktním metodám zkoumání známým dnes (například dendrochronologie, chemická a fyzikální analýza cihel a omítek) přistoupí v budoucnu jistě i metody další.
Památková hodnota objektu je dána nejenom jeho architektonickou úrovní, ale také stářím, originalitou a vzácností. Proto je nutno pečovat o dokonalé stavby, jejichž konstrukce jsou v perfektním stavu, stejně jako o stavby venkovské, jejichž konstrukce jsou často primitivní a mají špatnou technickou kvalitu, i o stavby, které se dostaly do špatného stavu v důsledku nedostatečné údržby. Stavby špičkových architektů jsou zpravidla dokonalé i po stránce technické a řemeslné, nebylo tomu však vždy, někdy zřejmě podle plánu nakresleného nebo inspirovaného významným architektem stavěl průměrný stavitel.
S kvalitou stavby souvisí i rozdílné chápání životnosti u budov různého účelu a kategorie. V době, kdy stavby dnes historické vznikaly, byly zcela jistě odlišné představy o životnosti kostela, zámku, vesnického domu nebo stodoly. U některých starších staveb, zejména kostelů a hradů se jistě p ředpokládala životnost neomezená. V pozdějších dobách ale i u staveb špičkových (zámků) představa o jejich morální životnosti odpovídala zhruba představám dnešním, tj. řádově 100 let. U vesnických staveb mohla být životnost asi poloviční, tj. dvě generace. Představám o životnosti odpovídala technologie staveb. Je zřejmé, že u dochovaných památek je doba odpovídající původní představě o životnosti již mnohonásobně překonána.
Připomněli jsme důvody, proč je třeba se opravám nosných konstrukcí historických staveb věnovat, a specifika, se kterými se při této práci setkáváme. Sborník věnovaný tomuto tématu by se chtěl dotknout některých oblastí, zejména důležitosti poznání materiální podstaty historických staveb, všech jejích detailů, zkoumání historických technologií a při ochraně památek nutnosti spolupráce všech zúčastněných, tj. uživatele, památkáře, architekta, projektanta nosných konstrukcí i ostatních specialistů, restaurátorů, techniků, řemeslníků i dělníků stavební firmy. Chtěli bychom upozornit na styčné body s ostatními obory památkové péče, poukázat na otázky, o kterých by se mělo diskutovat.
Sborník vznikl úpravou přednášek a dříve publikovaných článků. Většina statí je souborem zkušeností podložených dlouholetou praxí navrhování a realizace oprav památek. Některé stati mají obecnější charakter a dotýkají se principů, ze kterých vycházeli stavitelé nosných konstrukcí v minulosti, upozorňují na rozdíly proti dnešnímu chápání stavitelství a statiky. Předkládaná práce se dotýká jen některých oblastí problematiky historických nosných konstrukcí, zdaleka ji nevyčerpává, autor však doufá, že bude mít příležitost zpracovat dané téma v rozsáhlejší a důkladně dokumentované publikaci. Počet stran: 169 |
