Téma:

Postupy, které se v památkové péči (ne)osvědčily

Chyby, omyly i pozitiva

Obsah:
Několik slov úvodem
Zkušenosti z obnovy památek
Nové technologie a metody při obnově památek. Očekávání, úskalí, prohry
Střety památkové metodiky a exekutivy na poli památkového a stavebního práva s kontextem Správního řádu
Co se na střechách (ne)osvědčilo. Příklady problémů při opravách střech historických staveb
Jak se osvědčila dosavadní řešení oprav střechy Královského letohrádku Pražského hradu
Úskalí, na něž narážejí projektanti nosných konstrukcí historických budov
Nevhodné způsoby sanace vlhkého zdiva
Otloukání omítek z historického zdiva
Technologie obnovy památek 1965–1985. Ze vzpomínek pamětníka
(Ne)respektování přírodních zákonů při obnově památek. Zkušenosti z obnovy hospodářského dvora v Plasích
Zámek Veltrusy: Dům lesního a žluť Marie Terezie. Příčiny poruch povrchů a další souvislosti
Summary

Anotace:
Je zřejmé, že jako jiné lidské činnosti, ani péče o památkový fond se nemůže vyhnout nepodařeným zásahům. V „kuloárech“ se často mluví o tom či onom případu, kdy nová omítka spadla, obnovený fasádní nátěr se oloupal nebo aspoň změnil odstín, restaurovaný kámen se drolil, ošetřené dřevo se začalo rozpadat, barvy na obraze se po plynování změnily, mikrovlnami ošetřovaný oltář vzplál apod. Pravděpodobně každý, kdo se kolem památek profesně či ze zájmu pohybuje, o nějakém takovém „karambolu“ slyšel. Dozvěděl se však obvykle pouze výsledek „konečného“ stavu, jen zcela výjimečně o příčinách onoho selhání. Mluvit otevřeně o nepodařených případech obnovy či sanace (především) historických budov a pokusit se definovat jejich příčiny totiž není zdaleka běžné. Ale je to důležité pro hledání způsobů, jak se podobným situacím vyhnout.

Je možné odlišit různé případy. Například byl určitý postup či materiál použit s dobrým úmyslem, že může stav objektu zlepšit, avšak v důsledku na první pohled neodhadnutelných okolností (některých dosud neznámých vlastností materiálu, podmínek použití apod.) selhal. Nebo byl použit neodborně, příp. se jednalo o nevhodnou modifikaci postupů v jiných podmínkách úspěšných. Selhání bývá i důsledkem „odbytého“ či špatně interpretovaného průzkumu, nedostatečných znalostí či zkušeností, malé pečlivosti a zodpovědnosti navrhujících nebo provádějících pracovníků i technologickou nekázní.

Je samozřejmě možné se setkat i s případy, kdy rizikový postup či metoda nezpůsobily škodu, naopak pomohly. Spoléhat na takovou náhodu bez předchozího ověření vhodnosti použité metody je však velice riskantní. Zodpovědný správce, restaurátor, projektant apod. se proto této situaci předem vyhnou, i když u laické veřejnosti mohou ve srovnání s „odvážným a akčním“ pracovníkem vypadat jako nadměrně pomalí a jejich opatrný postup jako zbytečně zdlouhavý a drahý.

Tento Zpravodaj STOP vychází ze čtyř seminářů, které společnost uspořádala v letech 2012–2018. Naší snahou bylo, aby zkušenosti popsané v jednotlivých příspěvcích pomohly se obdobných chyb, které mnohdy způsobí i poškození historických objektů, v budoucnu vyvarovat.

Autor anotace: Pavel Fára, Ondřej Šefců

Počet stran: 86