Obsah:
Několik slov úvodem
Specifika obnovy tvrdých omítek
Tvrdé omítky – druhy, složení, mechanické vlastnosti, poruchy
Praktické poznatky z obnovy tvrdých omítek
Způsoby čištění fasád z tvrdých omítek
Formulace maltových směsí pro opravy tvrdých omítek
Technologie výroby břízolitových omítek
Pozitivní a negativní příklady obnovy fasád z tvrdých omítek
Inženýrský přístup k opravě fasád z tvrdých omítek
Současné a historické objekty s novou nebo opravenou tvrdou omítkou. Příklady z vlastní praxe
Oprava tvrdých omítek moderní architektury 1. pol. 20. století geopolymery
Summary Anotace:
Tvrdé omítky se jako finální povrchové úpravy průčelí budov používaly již začátkem 20. století. Tehdy došlo i ke slohovým změnám fasád od zdobných prvků ke strohému geometrickému členění ploch. Jejich rozšíření souviselo i s rozvojem výroby cementu, který se stal pojivem betonů. Cement začal být využíván i při tvorbě fasád. Tvrdé omítky jsou z trvanlivých materiálů. Vyznačují se vyššími pevnostmi a větší tvrdostí v porovnání s omítkami na bázi vzdušného vápna, jež se používaly do té doby. Pokud jsou správně provedeny, mají výborné užitné vlastnosti a dlouhou životnost, což vyplývá z jejich mechanické a chemické odolnosti. Mnohé fasády přežily bez výrazného poškození i 100 let. Jejich poruchy jsou způsobeny hlavně dlouhodobým působením povětrnosti, srážkové vody a teplotních změn. Problémem bývají i vodorozpustné soli, jež jsou transportovány vlhkostí a za určitých podmínek krystalizují.
Tyto omítky se většinou probarvovaly ve hmotě a neopatřovaly nátěrem. Plochy mívají strukturované, relativně snadno se špiní. Dnešní investory to často vede k povrchovým úpravám novým fasádním nátěrem, někdy i s obsahem plniva pro zdání původnosti. Takto ošetřené fasády však mohou ztratit svůj charakteristický vzhled.
Tvrdých omítek je celá škála, namátkou lze jmenovat: jednovrstvé či vícevrstvé omítky probarvené pigmenty, omítky obsahující barevné kamenivo, s pojivem jednosložkovým na bázi cementu, románského cementu nebo směsi cementu a vápna, s kamenickou povrchovou úpravou apod. Mezi nejznámější patří břízolitové, používané již od r. 1912. Od 50. let 20. století se fasády omítaly hlavně vápenocementovými omítkami natíranými fasádními nátěry. Následná panelová výstavba již nepoužívala omítky žádné. Za dobu, kdy se tvrdé omítky nepoužívaly, byla technologie jejich výroby pozapomenuta.
Vzhledem k nezpochybnitelnému památkovému požadavku obnovovat fasády i těmito materiály bylo nutné shromáždit informace o jejich složení, technologii nanášení, úpravě povrchů včetně čištění. Ve společnosti STOP jsme proto uspořádali dva semináře, jež se této problematiky týkaly: v r. 2012 seminář „Specifika obnovy tvrdých omítek památkových objektů“ a r. 2019 „Tvrdé omítky jako finální úprava fasád“ s podtitulem Záchrana, údržba, obnova. Zpravodaj obsahuje většinu příspěvků z obou seminářů. Podává přehled o obnově tvrdých omítek z hlediska památkáře, technologa, restaurátora, architekta a stavebního inženýra. Autor anotace: Pavla Rovnaníková, Pavel Fára Počet stran: 98 |
